Proběhlá konference Architektura a centrální plánování v Československu a socialistické střední Evropě, kterou organizoval Ústav teorie a dějin architektury FA ČVUT, představuje první výstup projektu NAKI Stavoprojekt 1948–1953. Participující z celého světa strávili v Česku dohromady tři dny. První dva dny byly věnovány samotné konferenci na půdě Fakulty architektury ČVUT v Praze. Závěrečný den patřil odborné exkurzi na Kladno.
Zahajovací řeč pronesl děkan Fakulty architektury ČVUT Dalibor Hlaváček spolu s Klárou Brůhovou, která participující přivítala jménem organizačního výboru konference.
Bloky 1 a 2, sjednocené názvem Instituce, byly zaměřené na kontinuitu a změnu v institucionálním prostředí architektonické praxe ve střední a východní Evropě po druhé světové válce. Úvodního slova a předsednictví se ujala Kimberly Elman Zarecor. Richard Anderson, Marija Drėmaitė a Stephanie Herold se ve svých příspěvcích zaměřili na politické a kulturní pozadí centrálně plánované architektury a stavebnictví v Sovětském svazu, Litvě a Německé demokratické republice. Druhý blok obsahoval případové studie Marka Czapelského, Aleksandry Sumorok a Sophie Stackmann o architektonické praxi ve státem kontrolovaném prostředí v Polsku a východním Německu.
Bloky 3 a 4, příznačně pojmenované Stavoprojekt, tvořily samotný obsahový základ konference. Příspěvky přibližovaly architektonickou práci a praxi na základě faktografických údajů získaných o této státem řízené projekční kanceláři. Bloky moderoval Peter Szalay. Úderné sondy Lucie Tóthové, Kláry Ullmannové, Petra Vorlíka a Michaely Janečkové detailně popisovaly organizační procesy odehrávající se ve Stavoprojektu. Naproti tomu Martina Jelínková, Slavomíra Ferenčuhová, Barbora Vacková a Markéta Malá se ve svých případových studiích zaměřily již na konkrétní projekty, které v této organizaci vznikaly.
Druhý den konference zahájilo téma architektonického vzdělávání v socialistických státech centrální Evropy po druhé světové válce. Igor Marjanović, Katerina Ruedi Ray, Veronika Rollová a Błażej Ciarkowski v bloku 5 hledali průsečíky mezi státní mocí a univerzitní svobodou ve východním Německu, Československu, Maďarsku a Polsku. Tematicky navazující blok 6 obsahoval příspěvky pojednávající o polohách vědeckého zkoumání architektury během období stalinismu. Marcela Hanáčková a Hubert Guzik polemizovali nad aplikací politického socialismu do architektonické teorie. Bloky 5 i 6 moderoval Vítězslav Sommer.
Poslední bloky 7 a 8 obrátily svůj zájem k architektuře a centrálnímu plánování v lokální perspektivě. Účastnící a účastnice přinesly neuvěřitelně široké spektrum příkladů architektonické a urbanistické praxe východní a jihovýchodní Evropy: Martina Koukalová z Prahy, Aneta Borowik z Katowic, Joanna Majczyk z Vratislavi, Angelina Banković z Bělehradu a Melita Čavlović ze Záhřebu. Dániel Kovács předsedal oběma blokům.
Závěrečný komentář Kimberly Elman Zarecor rozpoutal mezi participujícími názorově různorodou diskusi. V rámci ní mohli účastníci a účastnice poskytnout i zpětnou vazbu na proběhlý dvoudenní program, a zároveň navrhnout formáty, metody, či jen zmínit nápady pro další výzkum tématu.
Třetí den byl věnován neformální odborné architektonické exkurzi do Kladna. Pro zúčastněné byly připraveny komentované prohlídky Muzeem věžáků v Kladně-Rozdělově a Hornickým skanzenem Mayrau v Kladně-Vinařicích.
Organizační výbor konference děkuje všem za sdílení jejich myšlenek, výzkumů i námětů. Díky patří i všem předsedajícím a členům a členkám vědeckého výboru konference. Výbor se těší na pokračování diskuse i objevování dalších společných architektonických souvislostí.
Svolavatel, organizátor i řešitel grantu Ústav teorie a dějin architektury FA ČVUT si na tomto místě dovoluje vyjádřit poděkování grafikovi a skvělému člověku Janu Forejtovi. Jan s ústavem dlouhodobě spolupracoval na vytváření četných publikací a je také autorem grafického vizuálu projektu Stavoprojekt 1948–1953. Bude nám všem chybět profesně i lidsky.
Konference se konala v rámci grantu Stavoprojekt 1948–1953. Kolektivizace projekční činnosti a její otisk v paměti české krajiny a měst (Program NAKI III Ministerstva kultury ČR, DH23P03OVV004). Událost zaštítila organizace Docomomo Czech Republic.
